Tuhle za mnou Toník přiběhl, aby mi řekl, že Bětka brečí: "Maminko, Bertík otočil Bětku." To vždycky úplně miluju, když přijdou žalovat na toho druhého. Nebo Toník, když se něco stane, za co on nemůže, ale myslí si, že za to někdo přece musí moct. Takže za to určitě může Bertík.
Říkám: "Ne, Toníčku, Bětka se otočila na bříško sama, ale ještě se neumí otočit zpátky a proto řve."
Toník na to: "Aha, rozumim."
Dneska (27.1.2012) se nám nějak podařilo, že Toník i Bětka spali a my měli čas jen na Bertíka. A tak jsme hráli hru Formule De. Já, Standa a Bertík. Už jsme byli v poslední zatáčce, Bertíkovi zbývalo asi kolem 40 políček, mě kolem 10 a Standovi asi 5. Čili Standa měl být vítězem. To samozřejmě Bertík nemohl přenést přes srdce. Házel největší možnou kostkou (21-30bodů) a hodil 21. Prohlásil: "Nechte mě, já si to odpočítám sám." A tak začal: "Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest, sedm.....dvacetjedna...." a pokračoval dál, až (s malou dopomocí) dopočítal do 44, předjel Standu a byl PRVNÍ.