V neděli, 29. 1. 2012, jsme si udělali odpočinkový výlet na Pedra Grande. Bětuška tam ještě nebyla a Bertík, kdykoliv jsme se zeptali, kam pojedeme, mluvil o Pedra Grande. A tak jsme sbalili oběd (tentokrát jsme ho i vzali s sebou) a vyrazili jsme. Cesta nahoru byla dost dobrodružná, protože období dešťů udělalo své a silnička byla úžasně vymletá. Na některých místech se vytvořily průrvy až kolem 30cm a Standa i kluci byli nadšení, jaké je to rallye. No, opět jsme z našeho auta udělali džíp a nahoru vyjeli. Bylo nádherné slunečné odpoledne a nahoře bylo opravdu velké vedro. Byla jsem ráda, když se občas zatáhlo nebo zafoukal vítr. Našli jsme si místečko, kde jsme měli krásný rozhled a vybalili oběd. Měli jsme šunčičku (díky, Káťo) se sýrečkem, francouzskými houskami, rajčátky, paprikou a okurkou. Úžasná záležitost. Bětce jsme udělali ležení na skále, kde jsme jí rozložili plachtu, na to složili šátek a několik látkových plen (nojo, nezapomněla jsem sice vzít oběd, ale deku pro ní ano). Jak svítilo sluníčko, musel u ní stále někdo sedět a dělat jí stín. Ale podařilo se a nespálila se. Jako bonus jsme u našeho ležení měli dvě velké louže, které výborně posloužily jako brouzdaliště pro kluky. Bertík s Toníkem si s sebou vzali traktor a džíp, tak mohli vyzkoušet, zda projedou i takovou velikou louží. Celou dobu se tam cachtali, oba byli mokří až za ušima, ale strašně spokojení. Nějaká holčička, která šla okolo se svými rodiči, prý prohlásila, že je to nádhera a že chce taky do louže ke klukům. Škoda, že ji rodiče nepustili, kluci mohli mít společnost. Celý den se vskutku vydařil. Kluci si užívali sluníčko, vodu, my rozhled a pohodu a celkově všichni sebe dohromady. Dokonce jsme si odtamtud odvezli zážitek v podobě přeletu velkého roje včel, které zničehonic prolétly mezi námi. Jen jsme se snažili udržet se v klidu, klukům vysvětlit, ať se nehýbou a zakrýt Bětku. Nikomu se nic nestalo, ale zážitek to byl zajímavý.
