3. - 5. 2. 2012
Dohodli jsme se oplatit Pepíčkovi, Majdě a Bětce návštěvu a v pátek se chystali vyjet směr Sao José dos Campos. Jenže bylo hezky, Standa konečně přišel z práce včas... A tak začal sekat přerostlou trávu, já jsem udělala pizzi k večeři a začínala být nervozní, že nikdy nevyjedem. Nakonec jsme vyjeli, ale bylo 8h. večer. Cesta proběhla bez problémů a kolem půl 10 jsme dorazili do Sao José. Díky Standově navigaci v telefonu nebyl problém najít příslušný věžák a tak jsme jen zavolali, že už jsme dorazili. Strejda Pepa pro nás sjel výtahem, byli jsme vpuštěni do garáží a mohli vystěhovat děti a bagáž do 12.patra. Po přivítání, předání dárků a složení věcí jsme se my rodiče na chvíli usadili a děti si začali předvádět hračky a pokojíček. Po chvíli klidu jsme měli tu snahu je nahnat do postelí, ale víceméně bez úspěchu. Bertík byl poslední, kdo kolem půlnoci usnul. V bytě bylo velké vedro a tak se mu to dlouho nedařilo. My jsme seděli a povídali a povídali. Když už teta Káťa únavou skoro spadla ze židle, naznali jsme, že je opravdu čas jít spát. Na sobotu byl navíc naplánovaný velký den. Tedy velký hlavně pro maminky. Děti s tatínky na pláži a my, maminky s miminama, doma a povinně užívat den bez dětí. Brzy ráno jsme tedy byli všichni probuzeni a děti s tatínky vyexpedováni na velkou expedici. Kolem půl 8 se to podařilo a odjeli směr Caraguatatuba, na pláž Cocanha (celou dobu jsem si myslela, .že jezdíme na pláž v Ubatubě, ale ve skutečnosti jsme do Ubatuby ještě nikdy nedojeli. Caraguatatuba je prostě straaašně dlouhá.). Standa koupil v Caraguatatubě polystyrenový surf a tak se Bertík hrozně těšil, až to s Bětkou vyzkouší (Bětka už ho taky měla). Celý den strávili blbnutím ve vodě nebo na písku a zpátky do Sao José přijeli až někdy kvečeru. My jsme s Káťou opravdu jen odpočívaly, povídaly nebo byly na procházce. Také jsme si porovnaly miminka. Teda musím uznat, že Bětuška se Pepíkovi rovnat nemůže. Za těch 14dní, co jsme se neviděli, bych řekla, že má zas aspoň o půl kila víc. Prostě není to žádný střízlík.
V neděli jsme strávili dopoledne s dětmi u bazénu a tátové si "střihli" ping-pong. Odpoledne jsme se jeli podívat do městského parku v Sao José. Bertík s Bětkou jezdili na kolech, Majda se nechala tahat na svém kolečku a Toník drandil na odrážedle. Obřík Pepík a panenka Bětulína se vozili v kočárcích. Park je moc hezký. Je tam velké hřiště; zastřešená hala, kde se výborně jezdí na kole; sochy vyřezávané ze dřeva; rybníky, kde je možné krmit želvy; spousta stromů a travnatých ploch. Škoda, že jsme měli tak málo času na prozkoumání. Ale bylo už celkem pozdě, když jsme se tam vydali a museli jsme také někdy jet domů.
Myslím, že jsme si celý víkend pěkně užili a těšíme se, až budeme moct strávit zase nějaký čas spolu. Třeba na dovolené u moře.
