14.5.2013
V úterý jsem kývla na nabídku svého bratříčka a jeli jsme s nimi na výlet do Prahy, do Království železnic. Už jen cesta vlakem s tolika dětmi byl zážitek, na který asi dlouho nezapomeneme nejen my, ale i spolucestující. Při kontrole "štiplístkem" jsem potají obdivovala práci svých synů, kdy jeden podával jízdenku, druhý občanku a tak se pěkně střídali. Po příjezdu do Prahy jsme naskočili na jezdící schody a sjeli do metra. Ani jsem si nepřipadala jak buran z vesnice, protože na schody jsme všichni včetně kluků naskakovali úplně bez problémů a Bertík s Toníkem i odmítali nabídky kolemjdoucích na pomoc. Do Království železnic jsme dorazili bez problémů. Tolik mašinek a kolejnic jsem v životě neviděla a všem se to moc líbilo. Strávili jsme tam docela dlouhou dobu a jen pohled na hodinky nás donutil odejít. Stihli jsme ještě nezvyklý oběd v "Mekáči" na Václavském náměstí, na které jsme pro změnu dojeli tramvají a kde jsme způsobili malé pozdvižení počtem našich dětí. Dokonce za námi vyslali speciální objednavačku, aby nás obsloužila. Docela jsem si to užila. Opět metrem jsme se dostali na vlak do Holešovic a nastoupili směr Roudnice. Jenže vlak byl dost plný a místo pro 5 dětí, 2 dospělé a kočár se nenašel nikde jinde než na chodbičce. Takže jsme celou cestu zpět strávili na vlakové chodbičce, kde jsme i úspěsně posvačili.
I když jsem to původně nečekala, protože hned od rána nás potkalo pár karambolů, byl to skvělý výlet. Tak třeba: jako obvykle jsme vyjížděli později než byl plán a když jsem se cestou otočila, abych zkontrolovala děti, zjistila jsem, že Bětka si prstíčky nabírá bláto z botiček a dělá si na tvářích kolečka jako zdravíčkem. Evidentně se jí to moc líbilo, mě už méně. Naštěstí jsme měli s sebou láhve s vodou, tak jsem jí jen umyla a jeli jsme dál. Pak jsem se taky divila, proč je celý den tak protivná, u mašinek jsem měla dost silný pocit, že na mě zavolají policii, že týrám dítě kvůli asi půlhodinovému hysterickému řevu a válení se po zemi. Po příjezdu do Roudnice jsem u našich zjistila, že tričko s flitříky, které má na sobě, jí rozškrábalo žebra. Flitry jsou totiž zašité do švů, šití trochu povolilo a flitry vylezly. No, nějak mě nenapadlo Bětku svlékat a kontrovat, jestli ji někde něco netlačí. Ale i přesto všechno byl výlet perfektní a s odstupem času bych snad jen víc fotila.
