Fredíček roste jako z vody

Tak si tuhle dělám něco na počítači a nepřítomně se podívám, co mě lechtá na stehně. Moje pozornost okamžitě zbystří, protože to něco je Fredíček, který se jen tak mimoděk opřel o míč, na kterém sedím a prostě si stoupnul. Od té chvíle už uběhlo několik týdnů a on se pomaličku a opatrně začíná pouštět. Na můj vkus je nějaký moc rychlý, ale jinak úplné zlatíčko. Musím si to opakovat, až nás zase v noci bude budit a nadšením pištět, protože bude mít pocit, že už je vyspaný. :-)))