1., 2.10.2011, sobota, neděle
O tomhle víkendu se moji rodiče s mým úúúžasným manželem domluvili, že mě nechají odpočinout a vyrazí za výlety sami s klukama. Já a Bětka jsme zůstaly doma a odpočívaly jsme. To znamená, že jsem tam nebyla a vše mohu jen převyprávět.
Na první výlet vyrazili na Cachoeiras dos pretos. Všem se to moc líbilo, počasí se vydařilo, vodopád je pořád krásný. Vyzkoušeli si skákání po kamenech, kluci i čůrali zvýšky z kamenů. Standa se vyrazil podívat na vodopád zblízka, vylezl asi do poloviny a udělal moc hezké fotky. Okoupal si nohy v "kotli" vodopádu a pouštěl špinavou vodu na zbytek návštěvníků. Babičce se podařilo ztratit Toníkův poklad, sluneční brýle, když vodopád opouštěli. Standa předvedl své hádačské schopnosti a když jim prodavač omylem dal místo čokoládové zmrzliny jahodovou, tak vyhádal nižší cenu. Zmrzlinu si snědli na osvěžujícím místě, na lavičce u záchodů. Bylo to jediné místo v okolí, kde bylo trochu stínu. Kluci si opět vyzkoušeli i dětské hřiště, kde se Bertík strašně líbil jedné malé mulatce. Prý se s ním snažila domluvit, houpala ho na houpačce, ale on se nechtěl družit. Ale všem se tam moc líbilo a nějak se neměli k odchodu, tak to za ně vyřešilo počasí a začalo pršet. Rychle tedy vodopády opustili a stavili se ještě v Joanópolisu na jídlo. Cestou zpátky vyzkoušeli novou cestu, ne přes dálnici, ale po "normálních" cestách. Tak se těším, až ji taky někdy budu moct vyzkoušet.
Druhý výlet uskutečnili v neděli na Pedra Grande. Dědečkovi a babičce se strašně líbila cesta nahoru. Standa je prý superřidič, že byl schopný něco takového vyjet a nezůstat v kopci. Tentokrát prý cesta byla ještě těžší, že na silnici bylo víc jemného prachu než při naší minulé návštěvě a auta krásně hrabali. Po výjezdu nahoru se mohli pocvičit v portugalštině, protože je zastavili brazilští ekologové s vysvětlením, jak se chovat v přírodě. Takže nevyhazovat odpadky, nic nikde neničit, nejezdit auty mimo vyznačné parkoviště apod. To vše je nutné brazilcům neustále vysvětlovat. Výhled po okolí byl nádherný, bylo vidět celkem daleko. Udělali spoustu fotek, byli se podívat i na jiné straně než my posledně. Tentokrát žádné padáky nelétali, ale mohli sledovat horolezce při lezení na vrchol. Na závěr ještě malá perlička. Standa zapomněl, že je potřeba vzít benzín a místo natankování dojel skoro zpátky do Itatiby. Když si uvědomil nutnost doplnit nádrž, zabočil k pumpě a ... auto zastavilo asi 10m od stojanu. Prý ještě zkoušel dojet "na výpary", ale bohužel. Asi se divíte, proč to nevystrkali. Nešlo to, auto zastavilo v kopci. Musel tedy dojít natankovat ke stojanu do petflašky (prodavač mu ji ochotně vydal a zadarmo, asi se mu Standa líbil), dolít to do auta, dojet těch 10m a moct dotankovat. Měl ještě štěstí, že oba kluci únavou usnuli a nemusel poslouchat dotazy typu: "Tatínku, a proč ti došel benzín?" apod.
